To není dogma!

Je zvláštní a až nebezpečné, jak některým demokratickým středo a pravicovým stranám vadí demokracie! Jak jim vadí komunisté, tedy lidé požadující jiný svět při zachování stejných zásad svobody a demokracie, jaké prezentují právě výše zmíněná politická uskupení.

Už léta se projevují a objevují hlasy (patrně výsostně demokratické) požadující zákaz komunismu. Proč? Kvůli tomu, že minulý režim zvaný „socialistický“ ovládala totalitní moc strany, která měla v názvu slovo „komunistická“? Ani strana KSČ komunismu nedosáhla a samotný socialismus v pojetí mocenského okruhu SSSR rozhodně nemohl být dlouhodobě akceptován lidskou společností právě pro režim s prvky totality a diktatury. Jakkoliv můžeme pohlížet na historické okolnosti, došlo k rozpadu základních zásad, které by komunisté nikdy opustit neměli. Odcizili se od společnosti. To je třeba přiznat a nekamuflovat realitu minulého století nejen v ČSSR.

Přesto je ona otázka stále na stole – zakázat? Proč? Základní myšlenkou komunismu není sociální destrukce a hon na opozici! Komunismus je stav, kdy majetek spravuje celá komunita, společnost (případně i civilizace) a v této komunitě jsou si všichni lidé rovni v povinnostech, právech i společenském postavení. Jestliže existují jednotlivci, iniciativy, nebo hnutí požadující takový politický systém, chtějí svého cíle (komunismu) dosáhnout demokratickými prostředky a předkládají vizi, kdy i v komunismu budou nadále platit hodnoty jako svoboda, demokracie a lidská práva dle Deklarace Organizace spojených národů (OSN), pak není důvod k zákazu takových požadavků a cílů. Stojí za připomenutí i článek 5 z Ústavy ČR:
„Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“

Dále je třeba připomenout i Listinu práv a svobod, která je součástí práva v ČR, konkrétně článek 3 Hlavy první:
„Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“

Je sice pravdou, že v minulosti tak zvaní komunisté páchali zločiny povahy nelidské, ale Komunismus své základní ideály nestaví na potlačení práv jiné skupiny lidí (jako například nacismus)! Ani slova o „převzetí moci násilím“ a výrazy typu „třída proti třídě“ obsažené v Komunistickém manifestu nelze brát jako dogma – vždyť to byl jen sborník názorů a vznikl v roce 1848!! Přitom první znaky komunismu lze najít už v antice i prvobytné pospolitosti lidí. Komunismus je teoretická idea o osvobození člověka od materialismu, idea humanistická, idea o rovnosti, společném vlastnictví zdrojů a míru mezi lidmi. Idea o systému, kterého není možné dosáhnout silou! Není přece možné zakazovat lidem představy a sny, zakazovat lidem pokusit se o nastolení jiného systému, než je ten současný.

Ještě jednou nahlédneme do zákonných norem. Například lidské právo vlastnit majetek není nijak omezeno ani ve vrcholném socialismu, ani v komunistickém společenství. Právo na majetek musí zůstat zachováno. Důležitý je však pohled na správu tohoto majetku a jeho společenský přínos. Jestliže lidé dobrovolně vloží své vlastnictví a dokonce i výrobní prostředky do služeb většího celku, státu, družstva, pak jde o akt zcela legitimní a v rámci Deklarace lidských práv.

Je dokonce nezákonné jakkoliv potlačovat jiný názor a snahu prosadit a medializovat odlišné vidění světa! Právě potlačování jiného názoru – i toho komunistického – je projevem totality, projevem diktátu moci, projevem odporujícím základním principům politické soutěže. Ona totiž právě ta svoboda musí být nedílnou součástí (nejen komunismu) jakékoliv další vize o budoucnosti světa lidí.

Ne – nelze zakázat myslet jinak a jestliže se lidé stejného názoru spojí a vytvoří například i skutečné moderní komunistické hnutí za změnu režimu, pak jde o akt zcela legální a důstojný naplnění práv v občanské společnosti 21. století.

Číst více

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *