V zájmu zisku

Jednou z metod rozvoje kapitalismu je mimo jiné i to, vštěpit (nejčastěji reklamou) do lidí pocit, že chtějí takové zboží a služby a hodnoty, které vůbec nepotřebují a kdyby tyto věci neexistovaly, nestalo by se vlastně vůbec nic. VŮBEC NIC! Nadměrná zátěž a „ždímání“ posledních sil pracujících v zájmu maximalizace zisku. To je motor současné ekonomiky téměř celého světa. Nezapomeňme také na likvidaci životního prostředí v důsledku dobývání nerostných surovin.

Některé Marxovy teze jsou uznávány i současnými ekonomy. V těch politických a společenských se však Karel Marx mýlil v tom, že kapitalismus lze porazit silou. Tedy ono to jde, ale nemůžeme hovořit o dlouhodobé a stálé porážce a navíc je násilí nepřípustný akt. Je přece mnohem lepší přesvědčit národy žijící v kapitalismu o tom, že socialistická cesta ke komunismu je mnohem lepší a prospěšnější pro globální soulad a mír na Zemi, než neustálé spory, destrukce a hlad provázející kapitalistické hodnoty. Přitom základním postojem komunismu k člověku má být humanismus. Proto jsou jedinými možnostmi jak porazit kapitalismus jen a pouze vnitřní přesvědčení a demokratická volba svobodných občanů.

Jsou často zvláštní a úsměvné argumenty oponentů připomínající prázdné regály a fronty před obchody socialistické éry. Na internetu kolují různé fotografie z doby poválečné, kde skutečně nuzně vypadá nabídka služeb a tovaru. Není možné tvrdit, že nedocházelo k výpadkům v zásobování a k pochybení. Jenomže nebylo ani zdaleka v socialismu tak zle, aby měl z toho někdo trauma, po stránce hmotných potřeb a potravin. Ano, nebyly mrazící boxy všude, chladírenských vozů také přibylo až v 70.letech, fronty byly na čerstvé maso, zeleninu, ovoce, ryby. Podobně jako dnes jsou fronty na zlevněnou elektroniku.

Výše uvedená fotografie však není z doby vlády KSČ. Není ani z dob války, krize, výpadku výroby, nebo dopravního kolapsu. Nedostatek zboží a chyby v zásobování, to je realita i současné logistiky a podhodnocené kupní síly. Snímek je z roku 2017. Málokdo si připouští a uvědomuje, že kupříkladu v letech 1965-1989 už byla kupní síla obyvatelstva, vzhledem k extrémně nízkým nákladům na bydlení a energie, také veliká. Fotografie z tohoto období jakoby pomalu mizely z vyhledávačů. Nebýt specializovaných archivů, tak nevidíme jak v té době rostla výstavba  a občanská vybavenost včetně zásobování všech aglomerací. Je to škoda. Zejména mladí pak věří jen tomu, co vidí v nenávistných článcích.

Opřít se o mladou generaci je důležitým krokem. Přimět mladé lidi k tomu, aby přemýšleli nad stavem civilizace. Přimět mladé k tomu, aby četli a sledovali i něco jiného než aplikace v mobilu. Přispět k tomu, aby pochopili, že svět v němž vládnou peníze je dobrý jen pro polovinu lidstva s tím, že ta druhá půlka trpí, hladoví a žije v nedostatku. Ukázat mladým, že existuje řešení a to řešení se jmenuje komunismus. Dokázat nejen mladým a všem, že komunismus ve skutečnosti není tím, co všem vštěpují média, školy a celebrity, že má a musí mít lidskou a demokratickou podstatu. Předložit komplexní řešení, program, cíle, vysvětlení pojmů, to jsou úkoly, které před námi stojí a brzy musí být předneseny všem. Vše je otevřené a čas letí.

Škoda, že se paměť národa odvíjí dle toho, kolik si kdo předplatil prostoru v médiích a kdo ta média řídí! Na fakta se zapomíná. Copak přes ono pozlátko doby, barevné reklamy a uspěchaný život si někdo stačí uvědomit kolik hladovějících by bylo nasyceno, kdyby investice směřovaly správným směrem a ne například do zbraní? Kolika oborům by pomohly investice do vědy a výzkumných laboratoří? Kolika nemocným by se dostalo potřebné a nákladné léčby?

Některým voličům však stačí sběr plastových víček …

Číst více

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *