Zvláštní časy

Ano. „Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.“

Jistě jste se s tím už setkali. Současný společenský systém je nastaven tak, že zjednodušuje historii, učí děti polopravdy a názvy i pojmy vysvětluje účelově. Prodlouženou rukou režimu jsou média včetně internetu. Svoboda slova a projevu názoru však naštěstí zatím zcela nezaniká a díky tomu můžeme vyslovit i naše komunistické myšlenky. Vždyť skutečný a ničím nepokřivený komunismus je jen a pouze touhou člověka dosáhnout svobody úplné. Touhou osvobodit se od materialismu a nadvlády bohaté společenské třídy.

Vlastně je docela smutné, že i v roce 2018 je lidská společnost rozdělena do kast a tříd! O čem to vůbec svědčí? O nějaké pravdě, lásce a lidskosti? To asi těžko. Tak jen vzhůru, lidé dobrých srdcí, pojďme společně cestou k modernímu komunismu.

Je však třeba se připravit na to, že se ozve spousta lidí, kteří „přesně“ definují, co je to komunismus a budou vykládat, jak jsou komunisté zlí a zavrženíhodní. Proč vlastně? Proč někteří jedinci vytahují paragrafy a zákonné normy v případě, že někdo povznese komunistickou myšlenku? Obecně v diskuzích argumentují odpůrci komunismu tím, že jde o ideologii zločinnou a to i podle zákona o protiprávnosti komunistického režimu a také dle zákona, který trestá hnutí potlačující lidská práva. Většinou vytáhnou Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu a také paragrafy týkající se Podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka.

K tématu se trefně vyjádřil pan Stanislav Hendrych. Člověk, který se zabývá studiem egoismu a také myšlenkou Liberálního komunismu :

„Antikomunisté užívají mnohdy pseudoargumentaci, důležité je nepřistupovat na jejich hru a nenechat se zatlačit do slepé uličky. Především je potřeba si uvědomit, že existuje jedna ze základních psychických potřeb, kterou je potřeba kladného obrazu o sobě. Člověk snadněji změní svě názory než své chování. Proto antikomunističtí egoisté velmi tvrdě bojují proti komunistickým idejím. Pokud by připustili, že komunistické ideje jsou správné, pak by si museli přiznat, že jejich egoistickě chování je špatné. Kolik lidí si přizná, že jejich chování není dobré? Například v USA prováděli podrobný psychologický výzkum úkladných vrahů. Zkoumali jen ty osoby, které byly usvědčeny přímými důkazy. Zkoumali, co tito vrazi skutečně cítí. Ani jeden neprožíval výčitky svědomí,  cítili se v právu a svůj trest považovali jako křivdu společnosti. Antikomunisté bojují o své psychické zdraví. K tomu využívají takřka všechny jim dostupné prostředky. Tak i antikomunističtí egoisté se cítí v právu.

Na druhém místě je potřeba si uvědomit existenci rozdílného pojmosloví. Existuje řada pojmů, které mají dva či více výkladů. Bohužel většina komunistů je neschopna si uvědomit existenci dvou rozdílných výkladů pojmu „komunismus“.

  • Tzv. západní výklad: „Státní zřízení, které je ovládáno komunisty.“
  • Výklad marxistů: „Beztřídní společnost, kde jsou si všichni rovni.“

Dvojí výklad uvádějí mnohé výkladové slovníky.

V mnohých diskuzích mezi komunisty a antikomunisty dochází ke zbytečným nedorozuměním. Když hovoří o komunismu, je to jako když jeden hovoří o koze a druhý o voze. Antikomunisté nemyslí komunismem komunistický ideál, ale zřízení s nadvládou komunistů. Proto logicky nechápavě kroutí hlavou, když komunisté tvrdošíjně tvrdí, že tady komunismus nikdy nebyl (myslí přitom komunistický ideál). Jak se mohou lidé domluvit, když pod jedním pojmem myslí každý něco jiného a nejsou schopni si ujasnit základní pojmosloví.

Zákon o protiprávnosti komunistického režimu se vztahuje na režim s diktaturou komunistů. Nevztahuje se na vizi liberálního komunismu, kde žádná diktatura není. Zločinná ideologie je ta, která potlačuje základní lidská práva. Mezi základní lidská práva patří právo dětí na plný rozvoj své osobnosti. K plnému rozvoji osobnosti patří i schopnost empatie, kterou antikomunisté nemají rozvinutou. Z tohoto pohledu antikomunisté jsou na nižší úrovni sociální vyzrálosti.

Největším problémem „komunismu“ (socialismu) u nás byli bezcharakterní egoisté, kteří vstupovali do komunistické strany ze zištných důvodů. Jak se říká: „Poturčenec horší Turka!“ Chovali se komunističtěji než samotní komunisté. V socialismu napáchali mnoho škod a byli největší brzdou ekonomického rozvoje socialismu. Svou kariéru nadřazovali nad blaho společnosti.

Současní personalisté úspěšných kapitalistických firem v dnešní době berou egoistické zaměstnance jako škodlivé. V rámci svého postavení často egoisticky řeší „úspěšně“ pracovní problémy tak, že svým řešením zadělají problémy druhým zaměstnancům. I když na svém pracovišti bývají egoisté úspěšní, v globálu však svými egoistickými řešeními firmě škodí. Dále bývají egoisté loajální vůči své firmě jen do výše svého platu. Když dostanou o něco výhodnější nabídku od konkurenční firmy, bez výčitek svědomí k ní přecházejí a své vědomosti využívají v neprospěch firmy z níž odešli. Pak se nelze divit, že dnes personalisté stále větší měrou odmítají přijímat egoisty. Z toho lze logicky odvodit, jak v socialismu byli egoisté na vyšších postech škodliví socialismu – a na vysokých postech v socialismu bylo hodně egoistů. Po změně režimu rychle odhodili své maskovací kabáty a egoisticky se drali o moc a majetky.

Liberální komunismus postavený na prosociálním chování občanů, kteří cílevědomě chtějí liberální komunismus je demokratický a je plně v souladu s Listinou základních práv a svobod. Takový komunismus nepotlačuje individualitu osobnosti, naopak se snaží prostřednictvím osvěty plně rozvíjet osobnost člověka. K tomuto rozvoji patří rozvíjení vyšších sociálních schopností a dovedností, zejména rozvíjení schopnosti empatie, kterou egoisté nemají rozvinutou. Egoistické chování je nižší úrovni sociálního chování. Lidé mají geneticky dané předpoklady k prosociálnímu chování. To se musí však vhodnými stimuly při potřebných podmínkách rozvíjet.

Člověk má geneticky dané předpoklady k lidské řeči. Ta se však sama od sebe nerozvine – viz „vlčí“děti, které neuměly mluvit. Ano, egoistické chování je přirozenosti člověka, avšak pouze v raném dětství. Jako je přirozenosti nemluvňat, že nemluví. U dospělých je egoismus projev sociální nevyzrálosti. Tvrdit, že egoistické chování je přirozenosti člověka je jako tvrdit, že nemluvení je přirozenosti člověka – nemluvňata nemluví. Neegoistické prosociální chování je přirozeným projevem rozvinutých vyšších sociálních schopností a dovedností, které se rozvíjejí v dobrém výchovném prostředí. Současně se projevuje inklinaci ke komunistickým idejím, které plně odpovídají Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

Listina základních práv a svobod: Hlava první – OBECNÁ USTANOVENÍ, Čl. 1:
„Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“

Naopak, antikomunisté převážně usilují o nadřazování se nad komunisty. Když ve společnosti občané s prosociálním chováním (nejvyšší úroveň sociálního chování) svobodně v rovnosti se shodnou na komunistickém zřízení, bude to plně v souladu s Listinou základních práv a svobod. Tím není myšleno zřízení s diktaturou členů komunistické strany, ale liberální zřízení občanů s prosociálním chováním.“

Tolik Stanislav Hendrych, správce, tvůrce a majitel webu Levicové obzory.

Žijeme skutečně ve zvláštních časech. Kdo říká a vyjadřuje pravdu, toho můžeme směle označit za velmi odvážného člověka …

Číst více

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *